Ve Vitra Design Muzeu ožívá gigantický noční klub

01.06.2018

Vitra Design Muzeum uvádí výstavu Night Fever, která vás vtáhne do prostoru velkého nočního klubu a představí klubovou kulturu pomocí rozsáhlé expozice architektury, grafiky, fotografie, ale i módy, nábytku a ikonických objektů pop kultury. Výstava na sebe upozornila i na milánském týdnu designu v rámci happeningu Smart Mobile Disco Konstantina Grcice, který rozjel velkolepou party přímo na jednom z náměstí. Výstava je otevřená až do 9. září ve Weil am Rhein.

Noční kluby patří v dnešní době k těm vůbec nejvýznamnějším designovým kulturním prostorám. Od 60. let 20. století jsou epicentry popkultury, výrazným prostředím, kde lidé tráví večery, a příležitostí i inspirací pro architekty a designéry na celém světě. Night Fever. Designing Club Culture 1960 - Today je vůbec první rozsáhlou výstavou, která se zabývá vztahem mezi klubovou kulturou a designem od minulosti až do současnosti. Představuje kluby jako prostory, kde se architektura a interiérový design propojují se zvuky, světly, módou, grafikou a vizuálními efekty a vytvářejí tak novodobý Gesamtkunstwerk. Jako příklady lze uvést italské kluby z 60. let, které navrhli stoupenci hnutí Radical Design, proslulé Studio 54, kde byl častým hostem Andy Warhol, newyorské Palladium od Arata Isozakiho i návrhy architektonického studia OMA pro londýnský klub Ministry of Sound.

Vystavené exponáty zahrnují filmy, staré fotografie, plakáty, letáky, módu i současné fotografie a umělecká díla, jejichž autory jsou Mark Leckey, Chen Wei a Musa N. Nxumalo. Prostorová instalace s hudbou a světelnými efekty zve návštěvníky na úžasnou cestu po světě glamour a subkultur, a třeba se jim podaří najít večírek, který nikdy neskončí. Návštěvníci uvidí širokou škálu ukázek od nábytku, přes grafický design a architektonické modely po umělecká díla, fotografie a módu.

Výstava začíná 60. lety - v tomto období se zabývá vznikem prvních nočních klubů, tedy prostor pro experimentování s interiérovým designem, novými médii a alternativním životním stylem. Naplno se klubová kultura rozjela v 70. letech s nástupem diska. Taneční hudba se vyvinula v samostatný žánr a z tanečního parketu se stalo podium pro individuální i kolektivní vystoupení. Jen dva roky poté završil komercializaci diska film Horečka sobotní noci, který vyvolal ostrou odezvu s homofobním a rasistickým podtextem.

V 80. letech nespoutaná Vivienne Westwood často chodila do klubu Kinky Gerlinky Michaela a Gerlinde Costiffových. K pravděpodobně posledním velkým tanečním hnutím, která definovala celou generaci klubů a příznivců raveu, patřily house a techno. Na začátku 90. let, tedy krátce po pádu Berlínské zdi, se obě tato hnutí prosadila v Berlíně. Od přelomu tisíciletí jsou nové kluby čím dál komplexnější. Klubové kultuře se na jednu stranu daří a neustále se vyvíjí, protože si ji osvojily světové značky a hudební festivaly. Nočním klubům se přitom věnuje nová generace architektů.